Historie oddílu – Tenis Říčany

Historie dávná i nedávná

Začátky

V archivu oddílu tenisu se díky daru br. Slavíčka nachází výstřižek z dobového tisku z roku 1912. Jde o fotografii mladých žen Fildy Dillenzové a Jožky Dobiášové s titulkem, že tyto sokolské sestry „založily v Říčanech první tennisový klub“. Ano, bílý sport na území dnešních Říčan existoval zřejmě opravdu brzy, více podrobností se nám zjistit ale nepodařilo. Podle dobových dokumentů však víme, že tenis se hrál v L.T.C. Radošovice již v roce 1926, kde začínal hrát i Vladimír Černohorský (1904 – 1998), pro nás nejvýznamnější osobnost říčanského tenisu. Takřka souběžně vznikl i L.T.C. Říčany – hrálo se v tzv. Větrovcově kolonii na soukromých kurtech člena Sokola, dentisty Otokara Karafiáta.

V záznamech v Kronice Sokola (nachází se v Muzeu Říčany) je uvedeno, že výbor jednoty uvažoval již v roce 1919 o pořízení pozemku pro kurty. Je zde také uvedeno, že o založení oddílu tenisu v Říčanech jednalo s výborem několik členů již v roce 1925. Z písemných pramenů a vzpomínek příslušníků rodin Černohorských a Karafiátových se dovídáme, že jedním z prvních, kdo inicioval založení sokolského oddílu tenisu a pozdější výstavbu dvorců, byl člen správního výboru Sokola Ing. Václav Černohorský – bratr „našeho“ Vladimíra. Citujeme záznam z roku 1931 uvedený v Památníku Sokola Říčany 1896-1936: „Opět oživlo dávné již usnesení správního výboru z února 1925 o zřízení tenisových dvorců, které po všestranných úvahách bylo uskutečněno. Byla ustavena tennisová skupina, která otevřela svoje dvorce v červnu“. Ano, sokolové svépomocně postavili tenisové kurty v místech dnešních dvorců na pozemku v Sokolské ulici, v sousedství sokolského cvičiště – dnes atletického areálu. Slavnostní otevření proběhlo v červnu 1931. Oddíl dostal název SOKOL ŘÍČANY a do dnešních dnů je takto veden v odboru sportu ČOS i v Českém tenisovém svazu.

Z obou tehdejších tenisových klubů (L.T.C.) velká většina členů přešla do sokolského oddílu. Byli to např.: manželé Todlovi, Palečkovi, Zemanovi a Zámečníkovi, pánové nebo i dorostenci Kargl, Vladimír a Václav Černohorští, Šašek, František Horina, Charvát, Cingr, Churáček, bratři Chloupkové, Havel, Vondruška; dále Heda, Soňa a Otík Karafiátových, mladičká Eliška Sedláčková, děvčata Šaškova, Vlasta Stárková a další. Také bratři Navrátilové, sestry Palivcovy, Míla Horinová, pan Kunc, manželé Nejedlých, F. Slavíček, E. Stejskal, F. Štolc a další.

Mezi zakládající členy sokolského tenisu a nejvýraznější postavy i v následujících létech patřili především Vladimír a Božena-Bobina Černohorských. Bratr Vladimír, výborný gymnasta a cvičitel dorostu, byl zcela jistě mnoho let i prvním vedoucím (předsedou) oddílu tenisu. Jistou dobu rodina bydlela vedle kurtů „přes zídku“ (dnes Kratochvílovi). „Hráči tudy často dostávali čerstvě vypletenou raketu, táta vyplétání ovládal, nebo džbán pramenité vody“ – jak vzpomíná syn Jiří. Pan Vladimír v ž d y chodil na kurty v obleku a v létě se slaměným kloboukem na hlavě – tak si ho budeme navždy pamatovat. Byl věrný kurtům po celý svůj dlouhý život. Až z důvodu nemoci v roce 1994 přestal na kurty docházet. Ráda zde také zmíním, že lásce k tenisu vedl i své děti: syny Vladimíra a Jiřího a dceru Hanu. Vladimír a Hana byli závodními hráči, Jiří pokračoval v otcových šlépějích zejména tím, že brzy „vyslal“ na kurty pod dědova trenérská křídla syna Jana (do nedávna závodní hráč a především stálý funkcionář výboru oddílu a „spojka“ na Středočeský tenisový svaz) a Zuzanu (její děti jsou zatím v jiném oddíle místního Sokola…).

Oddílem za celé roky prošly desítky hráčů, dále ale budeme zmiňovat převážně přední závodní hráče a členy, kteří jakýmkoliv způsobem pomohli oddílu v jeho bytí.

K předním hráčům tehdy tedy patřili pánové Vladimír Černohorský, František Horník, Trmal, Šťastný, Zástěra, Křečan, Zvolský, Přerost, Rut, Převrátil, Košek, F. Horina; dámy Lidmila Černohorská, Božena Černohorská, Vlasta Stárková, Míla Sanejstrová, Anny Koubková, Marie Válková, Vlasta Houšková a mladinká Eliška Sedláčková; také Charvát, Stárek, Z. Kubín, Erlich… Garnituru mladých tvořili: Lubomír – Luban Stuchlý; Jaromír Mencl; Pavel Vobořil řečený Šatra; František Koželuh ml. Dále Jiří Studnička, Karel Masopust, Václav Klimpera, bratři Karel a Josef Vosátkové, opět Eliška Sedláčková, Marie Šindelářová, Olga Janovská, Milena Sládková, Květa Klobouková, Naďa Kovářová, Marie Svobodová, Věra Králová, Marcela Martínková, Eva Studničková (dnes Lískovcová). Rovněž František a Zdenka Křížkovi, Václav a Eva Červenkovi, Dáša Jiráňová a další. Přicházeli i nejmladší: Stanislav Tůma, Václav Sojka, Vladimír Černohorský ml., Ladislav Trmal, Miroslav Mrkvička, Otakar Zachař, Hana Kumštová, Libuše Paličková. Později i Anina Tůmová, Jana Linková, Jitka Kolářová, Marie Smolíková (dnes Vojáčková), Dagmar Kolaříková, František Stehno, Jindřich Kohout, Jiří Libra, Václav Doktor, Jiří Vojta, Míla Cibulka…

Tenisový trenér František Koželuh a syn František

Stálým návštěvníkem dvorců, tenisovým rádcem a tichým, skromným a milým druhem byl od počátku padesátých let pan František Koželuh st. (nar.1887) ze slavné sportovní rodiny Koželuhů z období meziválečného Československa (bratr Karel do roku 1930 třikrát vyhrál mistrovství světa profesionálních tenistů, trojnásobný vítěz mistrovství USA, v roce 1945 byl v žebříčku profesionálů na prvním místě ve čtyřhře). I František byl v mládí vyhledávaným trenérem jak fotbalu, tak i tenisu, a to od r. 1913-1915 v chorvatském Záhřebu. Po válce trénoval v Polsku, poté opět v Jugoslávii, také v Praze. V roce 1916 postavil pěkný domek v Říčanech. Od roku 1923 František trénoval pražskou Spartu a pak i klub DAC Praha. V roce 1930 odjel za prací do pobočky Baťových závodů do Jugoslávie, kde pobyl několik let. I tehdy se věnoval trénování. Vrátil se domů, ale v roce 1937 se s manželkou a šestnáctiletým Františkem (nar. 1921) vrátil k práci trenéra v HAŠK Zagreb. Mladý syn František zde trénoval v tenisovém klubu KONKORDIA, vyhrál mistrovství Chorvatska a Sarajeva – byl juniorským mistrem Jugoslávie. V chudobě a strádání v Jugoslávii rodina přečkala válku. V roce 1946 se na výzvu Jana Masaryka František i jeho bratr Karel vrátili do republiky „pomoci československému sportu“. Komunistická vláda ale o zkušenosti bratrů nestála. A nejen to: Františkova vilka zabrána dosazenými nájemníky, rodina bydlela v jedné podkrovní místnosti. Práci nikde nemohl otec František najít, nedostal ani penzi. Rodinu živil syn František, pracoval v továrně na pneumatiky (později továrna Mitas). Pro říčanské mocipány zůstal František reakcionářem – jak píše ve vzpomínkové knize „Sága rodu Koželuhů“ Vladimír Škutina. Až při „krátkém nadechnutí národa“ v roce 1968 obdržel pan Koželuh vyznamenání a diplom – penze se ale stejně nedočkal…Nebyl členem oddílu, ale na kurtech v Říčanech byl rád. Ačkoliv nikomu nevykládal o peripetiích svého života, všichni si ho vážili. Zemřel v roce 1969 a on i jeho manželka a syn František s manželkou Boženou jsou uloženi v rodinné hrobce na Vinohradských hřbitovech, nikoli – dle knihy V. Škutiny – v rodinné hrobce v Říčanech.

Závodní hráči let sedmdesátých až po současnost…

Začneme statistikou: počet členů v minulých letech do roku 1989 nelze zodpovědně sdělit, vždy se číslo pohybovalo mezi 70 – 80 členy.

Počet členů v roce 1989:……….. 68

Počet členů v roce 2006: ………113

V letech 2009, 2010 a 2011 bylo 133 členů. Koncem roku 2016 měl oddíl 97 dospělých a dětí.

Která jména by neměla zapadnout?

Martin Trčka, Stanislav Plecitý, Petra Menclová, bratři Jan, Václav a Milan Mikové, Marcela Holá, Aleš Kupr, Eduard Klenka, Miroslav Moravec, Lucie Křížková, Hana Černohorská (dnes Paťhová); Renata Hronková, Renata Bébrová, Věra Doskočilová, Karel Purkar. Z dospělých např. Miroslav Pangrác, Josef Lacina, Pavel Dobrovodský. Členové Jaroslav Bimka, Jaroslava Tůmová, Stanislav Koubek, Miroslav Pangrác byli v roce 1986 členy výboru oddílu vedle předsedy J. Libry, jednatele F. Křížka, správce S. Tůmy a pokladníka J. Kohouta. Korespondence i zápisy ze schůzí jsou v archivu oddílu.

Z mladších členů připomeňme tyto závodní hráče: Petr Vaculčiak, Zdeněk Pangrác, Bára Bimková (dnes Čvančarová), Jan Černohorský, Lukáš Naxera, Štěpán Bimka, Karel Fürst, Petr Smolík, Radka Lacinová, Mirka Pangrácová (dnes Perstová), Dana Dobrovodská a další. A další: Michal Horák, Václav Buben, Lukáš Melichar, Jiří Vávra, Milan Šimůnek, Jana Žvejkalová, Zuzana Černohorská, Marie Nevšímalová, Gábina Štěpánková, Lenka Trmalová. K nejmladším tehdy patřili také bratři Jiří a Jaroslav Pohunkové, Filip Krischke, Petr Dušek, Miroslav Vlček, Simona Vaverová, Ivana Sotolářová, Monika Černá. Dalšími závodními hráči byli: Zdeněk Pokorník, Jan Pillvein, Markéta Bubnová, Jitka Mikulová, Simona Plíhalová, sourozenci Kateřina a Jan Kykalovi. A potom také: Jiří Bouma, Martin Kolář, Adam Plechatý, Tomáš Tomeček, Martina a Markéta Veselých… V devadesátých letech přišel do oddílu Miloš Hybner, Martina Čížková, Bára Dlouhá a Šárka Hájková st., později Michal Procházka, Jana Šimůnková a hostující Alena Žáková a sestry Čondlovy. A to už nastupovali tehdy ti nejmladší, např. Marek Mrázek, Jiří Spolek, Barbora Vedralová, pak Božena Vojtěchová, Daniela Simonová, Šárka Hájková, Michal Šmahel, Martin Kolín, Petr Sochůrek, Filip Šuster, Kája Vojtěchovská. A v posledních letech: Ondřej Bimka, Tomáš Hybner, Vojtěch Dressler, hostující Natálie Naxerová, Melánie Mikulandová. Dnes to jsou: Eliška Krsková, Alenka a Janička Kovačkovy s bratrem Matoušem, Jakub Vrba, Michael Polata, Šimon Vašut a další.

Krajské soutěže, okresní přebory a další turnaje

Celá dlouhá léta hráli říčanští tenisté krajský přebor a krajské soutěže se střídavými úspěchy. Zmiňujeme – ne úplně – za celé roky ty nejlepší a to z hlediska konzistence výkonnosti a výdrže do dospělé kategorie a úspěchů v ní: František Horina dosahoval výborných výsledků v okresních i krajských soutěžích. Luban Stuchlý je dle pamětníků nejlepší závodní hráč v historii oddílu. On a Jaromír Mencl a Pavel Vobořil se drželi dlouho v první desítce krajského žebříčku, Jaromír a Václav Klimpera hráli v roce 1949 tzv. „pardubickou juniorku“, což bylo mistrovství republiky v dorostu. V roce 1964 vyhráli L. Stuchlý se S. Tůmou silně obsazený Pohár Slovenského národního povstání v Houštce, pořádaný Středočeským tenisovým svazem. K výše zmiňovaným hráčům patřili svými výkony i Karel Masopust a Eliška Sedláčková, v té době nejlepší hráčka. F. Koželuh ml. (juniorský mistr Jugoslávie) přišel do oddílu jako dospělý a vynikal zejména ve čtyřhře. Z tehdy mladších hráčů lze vzpomenout na častá dobrá umístění S. Tůmy a Jindřicha Kohouta. Jindra se v roce 1985 umístil v okresním přeboru dospělých na 2. místě a v roce 1988 spolu s P. Vaculčiakem získali 2. místo na okresním přeboru ve čtyřhře. Zde se Petr umístil na 3. místě i v jednotlivcích. Eduard Klenka jako starší žák hrál semifinále okresního přeboru singlů a měl na dosah přeborníka okresu. Lucie Křížková (provdaná Průchová) byla dorosteneckou přebornicí okresu. Vítězství ze soutěží dospělých dovezli v roce 1985 i Barbora Bimková (provdaná Čvančarová) s Martinem Trčkou. Martin byl v roce 1985 přeborníkem okresu, když ve finále porazil – jak sám říká – legendu říčanského a středočeského tenisu Jindru Kohouta. Později už jako hráč Poldi Kladno se držel pět let v první desítce ve Středočeském kraji. Miroslav Moravec hrál semifinále ve dvouhře na akademickém mistrovství republiky. Stanislav Plecitý v roce 1986 získal na okresním přeboru dospělých 2. místo a měl pěkná umístění i na krajském žebříčku. Petra Menclová, jedna z nejlepších tehdejších žákyň i dorostenek, se v roce 1980 zúčastnila mistrovství ČR dorostu v Jihlavě (v roce 1985 – už za jiný oddíl – se stala vítězkou krajského přeboru žen a zajistila si účast na MČR žen v Plzni). A ještě mladší hráči: Miroslav Vlček byl v roce 1986 okresním přeborníkem v dorostu a s Miroslavou Pangrácovou (provdanou Perstovou) získali 1. místo ve čtyřhře v okresní soutěži dorostu. Mirka spolu s M. Chramostovou obsadily 1. místo v krajském turnaji dorostu a 2. místo s I. Fiedlerovou v kategorii dospělých v přeboru okresu. Sama byla oceněna v r. 1984 titulem přeborník okresu. Jiří Pohunek se umístil v roce 1986 na 2. místě v okresním přeboru dorostu. Lukáš Naxera patřil mezi nejlepší hráče krajského žebříčku mladších a starších žáků a v roce 1988 se jako dorostenec umístil na 19. místě krajského žebříčku. Umístění Jana Černohorského na 36. místě krajského žebříčku bylo rovněž velkým úspěchem. Štěpán Bimka získal v roce 1988 3. místo v okresním přeboru v kategorii dorostu a v tomto roce byl na 41. místě krajského žebříčku. V roce 1987 mladší žák Milan Šimůnek byl na 22. místě krajského žebříčku. Michal Horák získal 1. místo ve starších žácích v okresním přeboru, v krátké době v krajském přeboru dospělých získal 3. místo ve dvouhře a 2. místo ve čtyřhře. Za pár let při hostování hrál dva roky Středočeskou divizi dospělých. V. Votruba byl v roce 1990 jako starší žák ve finále okresního přeboru a ve čtvrtfinále krajského přeboru, kdy mu o jedno kolo „utekla“ účast na mistrovství republiky. V roce 1992 byl v dorostu přeborníkem okresu. V roce 1988 starší žáci J. Vávra, V. Votruba, V. Buben, L. Melichar, M. Horák, J. Žvejkalová a G. Štěpánková měli pěkná umístění na krajském žebříčku. Václav Buben byl několikrát ve finále okresních přeborů a za největší úspěch považuje, že tým dospělých, jehož byl součástí, ve složení: M. Horák, Š. Bimka, V. Buben, L. Melichar, B. Dlouhá, hostující hráčky A. Žáková, D. Čondlová a K. Žaludová, a později hrající Š. Hájková a D. Simonová, dlouho hrál 1. třídu Středočeského kraje. Za pár let Horák, Buben a Votruba již jako trenéři vedli např. Marka Mrázka, Jiřího Spolka, Báru Vedralovou a další k herním úspěchům. Marek s Jirkou např. v roce 2003 zvítězili ve čtyřhře v přeboru mladších žáků ČOS v Uherském Brodě. Marek získal 1. místo v celostátním turnaji starších žáků v Praze, v dorostu v deblech v sezóně 2005 – 2007 řadu druhých a třetích míst. V kategorii dospělých od roku 2010 – 2015 dosáhl na většinu prvních míst v deblech, dobře si vedl i v oblastních přeborech. Vzhledem k přestupům do jiných oddílů hrál v dorostu Středočeskou ligu a v kategorii dospělých druhou ligu. Jirka Spolek – dnes webmaster oddílu – v mladších žácích získal 1. místo ve dvouhře, a s Markem byli přeborníky okresu ve čtyřhře. Jirka byl několikrát v semifinále turnajů ve starších žácích. Při hostování v TK Radošovice hrál 1. třídu Středočeského kraje. Dnes je velkou oporou družstva B dospělých. Z těch nejmladších: Další odchovankyně trenérů Horáka a Bubna, Šárka Hájková, získala jako mladší žákyně v roce 2007 v deblu starších žákyň 1. místo a jako mladší žákyně i 2. místo na okresním přeboru deblů v kategorii dorost. Byla i okresní přebornicí v singlu i deblu v kategorii mladšího žactva a v roce 2011 byla okresní přebornicí v dorostu. V roce 2009 hrála Pražskou ligu za TK Sport Kolovraty. Dnes je Šárka velkou oporou místního A družstva. Další z týmu obou trenérů, Michal Šmahel, byl v sezóně 2005 – 2006 přeborníkem okresu v mladším žactvu a v deblu v krajském halovém přeboru získal 3. místo. Výborné výsledky v sezóně 2009 – 2010 ho vynesly na 12. místo krajského žebříčku. Také Daniela Simonová dosahovala na výborné výsledky. V roce 2012 přestoupila do F.H. TK Dobřichovice, kde si v soutěži družstev dospělých zahrála 1. i 2. ligu i středočeskou divizi. Dnes opět hraje v místním A družstvu. Ondřej Bimka v roce 2010 získal v singlu titul přeborník okresu starších žáků. V dorostu dosáhl na řadu druhých a třetích míst a právě tak i v kategorii dospělých. Tomáš Hybner – jako mladší žák získal v roce 2011 3. místo v singlu v turnaji staršího žactva, a v této kategorii toto umístění i v dalších letech několikrát zopakoval. Jako dorostenec se umístil v deblu na okresním přeboru na 2. místě. A současnost? Jakub Vrba je Mistr ČR družstev v kategorii mladších žáků s TK Sparta Praha, nachází se na 10. místě republikového žebříčku. Je také finalistou dvouhry Středočeského kraje a vítězem 3 turnajů v deblu Středočeského kraje. Matouš Kovačka dvakrát dosáhl na vítězství v turnajích Středočeského kraje v deblu mladších žáků v Běchovicích a TK Oáza Říčany. Také Michael Polata si odnesl vítězství z dvouhry mladších žáků v TK Oáza Říčany a je dvakrát vítězem turnajů v deblech. Mezi nejlepší patří i Eliška Krsková, která hrála finále dvouhry starších žákyň a je vítězkou turnajů deblů st. žactva v TJ Solidarita Praha a Tenis Cibulka. Patří jí 151. místo v celostátním žebříčku a 17. místo ve Středočeském kraji. Alena Kovačková – je vítězkou turnajů Sparta Praha 3x (Masters), Štvanice Praha 3x(Masters) a obsadila 2. místo na MČR družstev babytenisu s TK Sparta Praha. A nejmladší Janička Kovačková? Je vítězkou Masters v minitenise TK Sparta Praha a získala 2. místo na MČR družstev minitenisu s TK Sparta Praha.

Přehled předsedů oddílu tenisu

Pro zajímavost uvádíme kdo a kdy byl předsedou oddílu. Zcela jistě byl dlouhé roky až do zákazu Sokola německými nacisty prvním vedoucím – tehdy ještě ne předsedou – Vladimír Černohorský a krátce i JUDr. František Horina. Po roce 1945 se na dlouhá léta funkce ujal opět Vl. Černohorský, ale do kdy? Zde je bílé místo v našem pátrání…Na začátku sedmdesátých let byl podle pamětníků předsedou JUDr. Václav Červenka. Nejstarší písemný záznam je z r. 1974, kdy ve funkci V. Červenka končil a dva měsíce vedl oddíl Jiří Traxler. Ještě týž rok přebírá funkci a krátce vede oddíl Ing. Miroslav Pangrác. Od sezóny 1975 až do své rezignace v lednu 1977 je předsedou Václav Klimpera, poté od dubna 1977 do listopadu 1980 nastupuje Ing. František Křížek. V jarních volbách 1981 byl zvolen na dlouhých deset let Jiří Libra. Pracovní povinnosti ho odvedly na jaře 1991 po obnově Sokola daleko mimo Říčany a tak při volbách zvolen předsedou oddílu Stanislav Tůma. Byl jím 23 let, v roce 2013 již nekandidoval. Voleným předsedou oddílu se na jaře 2014 stal Ing. Václav Votruba, z pracovních a zdravotních důvodů se po 4 měsících funkce vzdal. Do stávajícího výboru byl urychleně kooptován a zvolen předsedou Ing. Michal Horák. Vedl oddíl do dubna 2017, kdy se z pracovních a rodinných důvodů rovněž funkce vzdal. Novým předsedou byl členskou schůzí v dubnu 2017 zvolen Ing. Petr Vaculčiak.

Vedoucí družstev a trenéři

Vl. Černohorský – trenér a vedoucí „školičky“; občasný kouč pan F. Koželuh st.; V. Klimpera – trenér; P. Dobrovodský- trenér s licencí I. třídy a vedoucí družstva; J. Lacina – vedoucí družstva; M. Pangrác – trenér s licencí III. třídy a vedoucí žáků a dorostu; Z. a F. Křížkovi – trenéři, František vedoucí družstva dorostu; P. Vaculčiak – trenér s licencí III. třídy a 10 let vedoucí družstva A; S. Tůma – dlouhé roky vedoucí družstva A i B; P. Smolík – vedoucí družstva žáků; Jan Černohorský a Miloš Hybner – trenéři s licencí III. třídy, Miloš vedl spolu s Petrem Morávkem družstvo mladších žáků a nyní je několik let vedoucím družstva B. M. Horák, V. Buben a V. Votruba byli vedoucími družstva mladších i starších žáků, Michal je současným vedoucím družstva A – všichni mají licenci trenéra II. třídy. V. Buben opět trénuje družstvo dětí. Trenéry s licencí III. třídy a vedoucími družstva mladších i starších žáků byli před pár roky sourozenci Katka a Jan Kykalovi. Jiří Vávra byl trenér III. třídy a vedoucí družstva dorostu. Vedoucími úspěšného družstva starších žáků a poté dorostu byli po několik let Michal Šmahel st. a Pavel Kolín. Členkou oddílu a trenérkou s licencí II. třídy byla závodní hráčka Barbora Dlouhá, sestra tenisového daviscupového reprezentanta ČR Lukáše Dlouhého. V roce 2010 vstoupila do oddílu Eva Kovačková, bývalá ligová hráčka a trenérka s licencí II. třídy. Po několika letech založila úspěšný oddíl baby a mini tenisu. Z těchto oddílů se postavilo družstvo mladších a starších žáků. V roce 2016 družstvo starších žáků bez jediné prohry obsadilo 1. místo a postoupilo do vyšší třídy. Družstvo mladších žáků obsadilo 2. místo. Družstvo babytenisu A skončilo druhé a pouze o jedno místo nepostoupilo do boje o celorepublikové finále. Dnes pomáhají trénovat děti i D. Simonová a O. Bimka. Trénováním jednotlivců se zabývá i člen výboru oddílu Petr Kovačka, bývalý ligový hráč a trenér s licencí I. třídy.

Členové oddílu v dalších funkcích jednoty, župy, ČOS

Mnozí členové oddílu tenisu pracovali po obnovení Sokola v Říčanech od roku 1991 až po současnost jako činovníci ve výboru jednoty, v kontrolní komisi jednoty (KK), na župě – nejdříve J. Podlipného a od r. 2003 na župě Barákově, nebo v České obci sokolské v Tyršově domě:

Miroslav Pangrác – v roce 1990 starosta přípravného výboru pro obnovu Sokola Říčany, po volbách 1991 byl zvolen na dva roky vzdělavatelem obnovené jednoty (dále OJ); Vladimír Černohorský – v roce 1990 náčelník přípravného výboru a od roku 1991 dva roky jako náčelník všestrannosti (OJ). František Křížek – 16 let jednatel (OJ) a podvakrát jako předseda KK (OJ), a dále jako člen Předsednictva župy J. Podlipného. Václav Klimpera – předseda KK (OJ). Otakat Karafiát – člen KK (OJ) a od roku 1995 – 2005 správce a údržbář sokolského cvičiště a sokolovny. Josef Lacina – člen výboru (OJ). Stanislav Tůma – hospodář (OJ) a dále 13 let jako člen komise tenisu odboru sportu ČOS. Petr Smolík – tři roky vedoucí sportu (OJ). Později v téže funkci 13 let působila Šárka Hájková st., která byla i trenérkou a vedoucí basketbalového družstva žen jednoty. Lucka Průchová, roz. Křížková byla 18 let účetní obnovené jednoty. Jaroslava Tůmová – 15 let vzdělavatelka (OJ) a zástupce vzdělavatele župy Barákovy, zapisovatelka Předsednictva župy a členka KK župy, od roku 2013 je členkou župní redakční rady občasníku Nazdar (od r. 2017 již za odbor všestrannosti). Petr Vaculčiak – od roku 2007 do současnosti předseda KK jednoty. Hana Dobrovodská – 3 roky místostarostka jednoty (v této funkci je i nadále za odbor všestrannosti). Jitka Okrouhlická – 9 let tajemnice jednoty.

Aktivity oddílu

Od prvních dnů zrození dvorců se oddíl dvakrát do roka brigádnicky stará o jejich údržbu. Po válce se jistý čas konal Memoriál Franty Horníka, pak po několik sezón Memoriál Lubana Stuchlého. V roce 1983 založil M. Pangrác Šlehačkový pohár – letos se hraje 34. ročník. V letošním roce proběhne 10. ročník Turnaje stodvacetiletých, který založil S. Koubek. Vladimír Vondřich vymyslel a pořádá letos již 6. ročník turnaje pro seniory nazvaný Ryder Cup. Výborným počinem bylo po pět let pořádané letní soustředění dětí v Horní Plané na Lipně pod vedením Jiřího Libry a M. Pangráce za pomoci J. Laciny, P. Vaculčiaka, pana Bubna a dalších mladých pomocníků. Povedl se i dvoudenní výjezd dospělých členů oddílu na Malou Skálu pod vedením P. Vaculčiaka. V roce 1992 a pak i několik následných roků pořádal F. Křížek spolu s manželkou Zdeňkou a J. Lacinou ( v dalších letech pomáhala např. i Jaroslava Jakubcová a Václav Votruba a další) letní soustředění sokolských dětí na Sokolské boudě v Krkonoších. I tam se hrál tenis – část dětí byla z oddílu tenisu. Na tuto akci v podstatě navázali a dalších 10 let uspořádávali v Černém Dole v Krkonoších letní soustředění trenéři M. Horák, V. Buben a V. Votruba za stálé organizační pomoci F. Křížka. Jeho fotografie a z nich zhotovená tabla ze všech ročníků jsou trvalou upomínkou. V podobném duchu uspořádaly trenérky K. Kykalová a B. Dlouhá dva letní tábory na Máchově jezeře. V započatém trendu letních soustředění dětí pokračuje od r. 2016 na místních dvorcích i trenérka Eva Kovačková.

Od roku 2001 pečují o stav a chod dvorců správcové. Prvními správci byli: Stanislav Koubek (dlouho vedoucí správců), Jaroslava Tůmová a Věra Bürgerová. Připojil se krátce František Křížek a Stanislav Tůma, o trochu později Vladimír Horák; Ladislav Vrba a Vladimír Vondřich. Také Vladimír Záruba, František Bulín, Hana Jiráňová, Helena Štěpánková a Miroslav Bošek. Dnes jsou tito správci: S. Koubek, L. Vrba, M. Bošek, Helena Štěpánková – vedoucí správců, Miroslav Löppen a Dagmar Ungerová.

Tenisové dvorce dříve a jejich proměna

Na dobových fotografiích lze vidět, jakou měly tenisové dvorce podobu. Prvorepublikové snímky s dokonalým bílým mobiliářem vystřídaly poválečné poněkud chudší. Nicméně věrně svědčí o své době.

„Povrch kurtů byl pískový, antuka byla dána těsně před vypuknutím války. Pro uložení sítí a potřeb k lajnování léta sloužila v rohu dvorců objemná bedna s víkem. Tu koncem padesátých let obnovil a oplechoval jeden z pracovitých „starosokolů“ – bratr Skalický“ – vzpomíná Jiří Černohorský na slova svého otce. Pro úschovu antuky a většího nářadí sloužila malá bouda, původně pokladna ze sokolského cvičiště. Později K. Masopust s J. Menclem, F. Křížkem, V. Klimperou a V. Červenkou svépomocně zbudovali novou malou boudu, která sloužila již jako jakási skrovná „klubovna“. Sociální zázemí neexistovalo, v nouzi nejvyšší se použilo křoví za kurtem, později za antukovým skladem. Raději se ale spěchalo do zařízení na protější polikliniku. Za pár let měli tenisté možnost využít sociální zázemí v budově Sokola – zbytku vyhořelého sokolského kina, kde byla a stále je kancelář jednoty. Voda na kropení? Na kurty byla tažena voda ze studny u bývalého kina. Ta vzala za své v roce 1963 při výstavbě Kulturního domu s restaurací (dnes Základní škola) na sokolském pozemku. I vodovodní potrubí bylo přerušeno. Iniciativní F. Křížek se postaral, aby se dvorce napojily na stávající městský vodovod. Nejpilnějším brigádníkem při práci na cca 30 m výkopů hlubokých skoro 2 metry prý byl Luban Stuchlý. Jako rezervoár vody pro kropení konvemi také dlouho sloužilo několik barelů zakopaných v travním pásu poblíž empajrky (o tu se zasloužil v roce 1932 Václav Černohorský – viz úvod. Nezničitelná „soudcovská stolice“ zde stojí na památku dodnes). V roce 1975 členové oddílu svépomocně zbudovali nové drátěné oplocení dvorců v dnešní Štefánikově ulici a v ulici Sokolské, kde postavili i kamenné podezdívky. Koncem 80. let sehnal předseda J. Libra na dvorce stavební buňku, využívanou jako klubovna.

A i na takovýchto dvorcích se úspěšně sportovně zápolilo, rostla přátelství a narůstala členská základna…

Stručný přehled novodobých investic

Rok 2001 – P. Vaculčiak získal sponzorský dar ve výši 750 000 Kč na aktivity oddílu. Výbor oddílu rozhodl, že peníze se použijí na opravy rozvodů vody a na výstavbu nové klubovny – viz níže.

Rok 2001 – Nejprve ale musela být provedena rekonstrukce kurtů, kterou provedla v rekordní době 3 měsíců fa Křtěn + Vršecký z fy Sport – Technik Bohemia. Na tuto investici získala jednota z iniciativy F. Křížka za pomoci starosty P. Kubeše od ČOS státní dotaci MŠMT ve výši zhruba 500 000 Kč. Na tu oddíl „dosáhl“ právě díky sponzorskému daru (30 % investice musela financovat jednota). Dohled nad průběhem stavby a zhotovení fotodokumentace měl předseda S. Tůma.

Rok 2001 – koncem sezóny započala výstavba klubovny podle ideového návrhu F. Křížka a zhotovitele projektu pana Votruby. Práce provedly říčanské firmy Profistav a Truhlářství Mikeš. Byl také vyřešen nový vstup na dvorce a obložena dřevem buňka správců. Novou dlažbu chodníku v areálu provedla formou daru fa IPS Brno. Kanalizační přípojku ze svých zdrojů realizovaly Vodovody a kanalizace Říčany, s.r.o., na základě dohody s tehdejším starostou města panem Františkem Vrbou. Slavnostní předání – střihání pásky – proběhlo v srpnu 2002 za účasti starosty P. Kubeše a několika členů výboru jednoty a celého výboru i mnoha členů oddílu tenisu. Financováno jak ze sponzorského daru sehnaného P. Vaculčiakem, tak díky dotaci města a z pokladny jednoty. Postup a provádění prací sledoval F. Křížek spolu se S. Tůmou.

Listopad – prosinec 2004 – stavba podezdívky a dřevěného plotu podél Štefánikovy ulice díky grantu města. Zhotovitel fa Martin Povýšil z Mnichovic. V lednu 2007 orkán Kirryl porazil plot v celé délce, zlomil vzrostlý strom vedle klubovny a napáchal škody i na sokolském cvičišti. Plot opravila po uplatnění reklamace na podezdívku takřka zcela na své náklady firma pana Povýšila.

Rok 2005 – S. Tůmovi se podařilo zajistit státní dotaci 1,8 mil Kč. Přes velké počáteční protesty výboru jednoty proti výstavbě potřebného třetího kurtu v prostoru sokolského cvičiště se dojednal kompromis: kromě kurtu a nové odrazové stěny se zrekonstruovala běžecká dráha, nově se zhotovilo doskočiště pro skok daleký. Basketbalový asfaltový kurt (jeho výstavbu a doskočiště pro skok daleký inicioval v roce 1994 F. Křížek) byl pokryt umělým kobercem. Nově byl zhotoven volejbalový kurt také s umělým kobercem. Práci provedla fa Sport – Technik Bohemia v rozmezí červenec – říjen 2005. Slavnostní otevření proběhlo v rámci Žákovského atletického dne za účasti starosty jednoty Petra Kubeše, dále poslance Parlamentu ČR Ing. Miroslava Kalouska, starostky města Ing. Adrieny Mrázové, redaktora Říčanského Kurýru Jiřího Černohorského, akad. mal. Karla Pokorného a dalších hostů.

Rok 2006 – J. Tůmová vybudovala a osázela skalku a zhotovila květinový záhon podél 3. kurtu. O další zvelebení skalky se zasloužila a péči květinám věnuje od roku 2016 ponejvíce Dáša Ungerová.

Rok 2009 – výměna 75 let starých rozvodů vody. Rozpočet byl cca 40 000 Kč, žádost o grant města ve výši 26 800 Kč nevyšla podle našich představ – obdrželi jsme jen 4000 Kč. J. Tůmová dodatečně zajistila 26 000 Kč z fondu radního pana Ladislava Musila. Výkopy provedeny svépomocí; montáž rozvodů a opravu porušené zámkové dlažby provedla fa Tomáš Pechar.

Rok 2011 – S. Koubek a M. Löppen pojali myšlenku postavit u klubovny venkovní terasu. Na projekt a veškeré práce s akcí spojené byl rozpočet 74 000 Kč. Do díla se zapojili všichni muži – senioři. Stavba díky svépomocným pracím a finančním darům seniorů stála pouhých 34 000 Kč! Tímto – a i díky každoročním brigádnickým hodinám při jarní úpravě kurtů – tenisté významně zhodnotili a zhodnocují majetek jednoty. Truhlíky plné muškátů zdobily verandu – díky H. Dobrovodské, dnes D. Ungerové.

Rok 2011 – Z rozpočtu oddílu byla financována dostavba zvýšeného oplocení 3. kurtu – zhotovila fa Martin Povýšil. Důvodem byly jednak krádeže a poškozování zařízení, jednak bezpečnost malých návštěvníků sokolského cvičiště, protože děti lákaly ke slézání vysoké kamenné terasy.

Rok 2012 – v květnu senioři vyrovnali svah vedle verandy a založili na něm další květinový záhon. Na rovné ploše vzniklo stání pro jízdní kola. S. Koubek sehnal a senioři instalovali vedle verandy kovové schody se zábradlím.

Rok 2012 – pod vedením S. Koubka senioři svépomocí zhotovili podkladovou plochu pro novou buňku správců. Vše z rozpočtu oddílu v ceně 20 000 Kč.

Rok 2013 – parta seniorů s H. Dobrovodskou vymýtili „džungli“ náletových dřevin za třetím kurtem. P. Smolík zde pečuje o zelený plot z habrů, vysadil i rododendrony a další okrasné dřeviny a vedle kurtu č. 2 založil nový trávník.

Rok 2014 – S. Koubek spolu s H. Dobrovodskou zajistili pro jednotu zhotovení vrtané studny na sokolském cvičišti a tím vznikla další možnost čerpání vody i pro tenisové dvorce.

Samostatnou zmínku si zaslouží aktivní senioři, kteří postavili verandu, instalovali schody, vybudovali stání pro kola a provedli další práce, jak je psáno výše. Jsou to tito členové:

Bošek, F. Bulín, R. Doležal, Vl. Horák, S. Koubek, M. Löppen, S. Tůma, V. Vavera, V. Vondřich, L. Vrba a J. Žembery

Víte, že….

Prapor oddílu tenisu zhotovila ses. B. Černohorská k založení oddílu v roce 1931.
Křížek začal naplno hrát tenis již v roce 1946, k dnešku je to tedy 71 let.
Nejdelší členství v oddíle – 67 let – má Zdeňka Křížková. Následuje ji manžel František s 65 lety, Tůma s 61 lety a S. Koubek s 57 lety.
Nejdelší „závodní dráhu“ má S. Tůma (ročník 1941). Hrál od 12 let a končil jako hráč družstva B ve svých sedmdesáti letech.
Nejstarším seniorem hrajícím rekreační tenis je Eva Lískovcová (ročník 1931). Následuje ji Křížek (ročník 1932). Nejstarším nehrajícím členem je Jan Kotrba, který je o dva měsíce mladší od F. Křížka. Jan jako redaktor měsíčníku Náš Region často psal nejen o tenistech, ale o říčanském Sokolu obecně.
Martin Trčka působil od roku 1986 jako tenisový rozhodčí na mezinárodních turnajích i na Davis Cupu, naposledy v roce 2000. Jan Černohorský a Pavel Dobrovodský byli řadu let lajnovými i empajrovými rozhodčími s mezinárodní licencí. Václav Klimpera byl často zván jako lajnový rozhodčí při daviscupových utkáních na tenisové Štvanici a Miroslav Pangrác byl lajnovým rozhodčím na Poháru federace 1986. Zde poprvé od svého odchodu z republiky v roce 1975 opět hrála – ale v týmu USA – Martina Navrátilová. Tato soutěž byla v pořadí 24. ročníkem týmové tenisové soutěže žen, největší v ženském tenisovém sportu – zvítězily Američanky.
Členky oddílu Mirka Perst – Pangrácová a Markéta Jakubcová při studiích v USA také hrály tenis. Mirka na Dowling College – Long Island University New York získala 3x MVP (Most Valuable Player) NCAA Division II. Markéta úspěšně reprezentovala školu Woccanawo High School v South California. O obou děvčatech píše místní tisk a v obou případech se dočteme, že si vedly skvěle nejen ve studiu, ale i v tenisových kláních. Články s fotografiemi jsou v archivu oddílu.
Členka oddílu Bára Bimková, dnes Barbora Čvančarová, tím, že v 17 letech vyhrála bodovaný tenisový turnaj v Lagosu – Challenger, se „vyhoupla“ na 700. místo světového žebříčku WTA. Bára využila v roce 1984 prázdninového pobytu v Nigérii, kde pro dosažení semifinále oblastního turnaje v Enugu porazila ve velké konkurenci tehdy známé hráčky. Tisk o ní psal v superlativech, protože domů dovezla titul mistryně Nigérie. Články s fotografiemi jsou v archivu oddílu.
Na výzvu v roce 2006, aby členové jednoty přispěli do sbírky na zhotovení historického praporu Sokola Říčany, zareagovalo těchto 20 členů oddílu tenisu:

Tůma a J. Tůmová po 500 Kč; M. Pangrác, Jan Hell, M. a Vl. Horákové, V. Buben, D. Ungerová a oba M. Šmahelové po 200 Kč; Helga a Petr Brandtlovi 400 Kč. Dále P. a M. Kolínové po 120 Kč; Eva Lískovcová, S. Koubek a F. Novotný po 100 Kč; Filip Šuster 40 Kč, J. Vávra 20 Kč, P. Smolík 10 Kč. Hosté: Blanka Bubnová 500 Kč; Ivan Keclík, Alena Teuflová a pí Boudová po 200 Kč. Celková částka předaná jednotě 24.10.2007 činila 4 710 Kč.

V roce 2006 natáčela Česká televize aktivní partu seniorů pro pořad „Barvy života“. Pořad byl odvysílán a je zachycen na kazetě (vlastnictví S. Tůmy).
V roce 2006 se člen oddílu Jiří Spolek stal mistrem republiky v psaní na PC klávesnici a v roce 2009 se stal dvojnásobným vicemistrem světa ve zpracování textů na PC.
V roce 2008 získala Šárka Hájková na XII. ročníku soutěže ČOS Královna Tyršova domu místo v silné konkurenci v kategorii 10-18letých dívek. Získala za své vystoupení titul Princezna Tyršova domu. Není divu – byla dlouho členkou dívčí formace v akrobatickém rokenrolu TŠ Twist, o.s., která získala v roce 2009 a 2010 titul Mistr světa.
V roce 2009 ukončila po 18 letech členka oddílu, úspěšná závodní hráčka Lucka Průchová – Křížková činnost jako ochotná, spolehlivá a nenáročná účetní jednoty Sokol.
V roce 2011 při velké oslavě 80. výročí založení oddílu za účasti 67 dospělých a 20 dětí a především prezidenta Českého tenisového svazu Ing. Iva Kaderky a předsedy Středočeského tenisového svazu Ing. Leoše Fialy obdržel z rukou Ing. Kaderky předseda oddílu Stanislav Tůma nejvyšší svazové ocenění – Medaili Karla Koželuha. Přítomní ocenili program i pohoštění, o které se postaraly členky oddílu a dílem i fa Pekařství Frydrych.
Pangrác a J. Tůmová jsou držiteli stříbrné medaile ČOS. F. Křížek obdržel bronzovou medaili ČOS, a in memoriam také Vladimír Černohorský. Pamětní list ČOS byl předán starostou župy Barákovy O. Karafiátovi. Všichni uvedení členové včetně S. Tůmy obdrželi při různých příležitostech také župní medaile. J. Tůmová dostala v roce 2013 pamětní list ČOS jako ocenění v literární soutěži ČOS. Poděkování s diplomy jednoty obdrželo družstvo starších žáků v roce 2008. Takto bylo oceněno i družstvo dorostu za získání 1. místa v soutěži v roce 2011. Poděkování s pamětním listem obdrželi v roce 2009 trenéři a vedoucí svých družstev sourozenci Katka a Jan Kykalovi z rukou starosty P. Kubeše při slavnostní Akademii jednoty v místní Sportovní hale.
V roce 2012 v rámci XV. všesokolského sletu vystupovala skupina mini tenisu pod vedením E. Kovačkové v Tesla Aréně v pořadu „SOKOL GALA“. Malá Janička byla miláčkem publika, její fotografie je i ve sletové publikaci. Poděkování vyjádřil předseda komise tenisu odboru sportu ČOS Z. Balík a starostka ČOS H. Moučková ocenila vystoupení našich dětí děkovným dopisem zaslaným jednotě.
Na výzvu ústředí ČOS, aby si členové jednoty zakoupili sletovou známku v hodnotě 50 Kč při příležitosti XV. všesokolského sletu v Praze, reagovalo 28 členů oddílu tenisu (jmenný seznam je v archivu oddílu).
V roce 2016 uspořádalo několik členů oddílu – Horák, P. Smolík, Š. Bimka, J. Tůmová za pomoci M. Perstové, Lenky Kostkové a Heleny Štěpánkové celodenní oslavu k 85. výročí založení oddílu. Zúčastnilo se 170 bývalých i současných členů a pozvaných hostů v čele se starostou města panem Vladimírem Kořenem. Za Středočeský tenisový svaz pozdravil Libor Nehasil. Za župu Barákovu předal pohár její starosta bratr Jan Firbas za přítomnosti tajemnice župy sestry Lenky Brandové a vedoucího sportu župy bratra Petra Janicha. Oddíl pozdravil starosta místní jednoty Robert Bělohlávek, místostarostky H. Dobrovodská a J. Voráčková a jednatelka K. Bělohlávková. Pozvání přijali činovníci i tenisté ze Sokola Strančice. Prostřednictvím velkoformátových historických fotografií i souborů menších fotografií a dobových dokumentů na 13 panelech, a také promítáním fotografií, zavzpomínali účastníci na známé osobnosti a události říčanské sokolské tenisové historie. Pěknou atmosféru pomohli vytvořit hudební produkcí P. Vaculčiak a Š. Bimka, o pohoštění se starali Mirek Löppen a Láďa Vrba, s „čepováním“ moku pomohli Ondra Bimka a Tomáš Hybner. V archivu oddílu jsou ke zhlédnutí fotografie z uvedené akce, které zhotovil čestný člen Sokola Říčany Petr Hněvsa, bývalý člen oddílu tenisu v žákovské kategorii.
Během roku 2016 vycházela v Říčanském Kurýru výpravná 11 dílná série článků o tenisovém oddíle Sokol Říčany, jeho historii i současnosti, která obohatí svou obsáhlostí již známé skutečnosti. Autorem je Václav Votruba. Výbor oddílu vyjádřil Václavovi velké uznání a veřejné poděkování.
Častými sponzory našich tenisových akcí jsou: Pekařství Frydrych, Beno Říčany, Konvest Říčany, Insidea Praha s.r.o. a jednotlivci jako J.Černohorský, M. Horák, V Votruba a F. Křížek.
Nejpilnějším dodavatelem tenisových vzpomínek a pomocníkem „s literou“ vždy byl a je syn Vladimíra Černohorského, Jiří.
Nejlepším, nejochotnějším a nejusměvavějším kuchařem a také správcem na dvorcích je – jak všichni víme – Mirek Löppen.
Autorem putovního keramického sousoší „dvou tenistů“ pro vítěze Turnaje stodvacetiletých je člen oddílu Julius Žembery, známý výtvarník, keramik. Obdobná keramika zdobí i venkovní stěnu klubovny.
V srpnu 2017 nám bylo sděleno paní Alexandrou Bendlovou, potomkem slavné rodiny Koželuhů, místo posledního odpočinku obou říčanských rodin Koželuhů. Rodinná hrobka se nachází na Vinohradských hřbitovech v Praze. Dověděli jsme se mnoho zajímavého i o pozoruhodné pozůstalosti a o snaze dědičky zpřístupnit veřejnosti cenné památky po slavných předcích. Bohužel se to zatím nedaří…(možná prý až za příznivějšího přístupu Českého tenisového svazu…).

Rok 2017

Na valné hromadě T. J. Sokol Říčany a Radošovice 18. 3. 2017 podal předseda oddílu tenisu Ing. Michal Horák podrobnou zprávu o činnosti za rok 2016 a nastínil priority pro rok 2017.

Cituji: (…) „V současnosti nám chybí kvalitní mladí závodní hráči, protože současní hráči v dospělých, zejména v mužské části, jsou ve věku 40+. Z tohoto důvodu ve výboru TO cítíme plnou odpovědnost za podporu mládeže a dětí. (…) Tento rok přihlašujeme do soutěží celkem 5 týmů: dvě družstva dospělých, družstvo mladšího a staršího žactva a družstvo Baby tenisu. (…)…nejsme schopni konkurovat velkým klubům, hospodařících se silným finančním rozpočtem, kde vychovávají hráče a připravují je pro vrcholový tenis. My musíme stavět na jiných hodnotách: vychovat děti a mládež k správným lidským hodnotám v sokolském duchu. Učit je, že pohyb je nesmírně prospěšný a že tenis je krásný sport, který lze hrát – jak dokazují naši senioři – i ve vysokém věku. A co je důležité? Vystavět partu z mladších ročníků, která bude mít zájem nejen o závodní tenis, ale i o dění v tenisovém klubu, bude řádně spravovat tenisové dvorce a řídit oddíl k dalšímu rozkvětu“.

V dubnu následovala členská schůze oddílu tenisu, kde byl zvolen nový výbor v tomto složení:

Předseda oddílu: Petr Vaculčiak

Místopředseda a vedoucí dětí a mládeže: Štěpán Bimka

Tajemník: Jan Černohorský

Matrikářka: Miroslava Perstová

Technicko-provozní záležitosti: Petr Smolík

Komunikace a propagace oddílu: Václav Votruba

Organizace a vedení brigád: Václav Buben

Vedoucí závodního tenisu dospělých: Michal Horák

Vedoucí trenérů: Petr Kovačka

Seniorský tenis a čestný předseda oddílu: Stanislav Tůma

Zástupce správců: Miroslav Löppen

Člen výboru: Miloš Hybner

Je začátek října a brzy bude končit letní sezóna. Do této doby proběhla jarní brigáda, byla odehrána mistrovská utkání, uskutečněno letní soustředění dětí. V přátelském duchu byl odehrán 34. ročník Šlehačkového poháru i 10. ročník Turnaje stodvacetiletých a také Ryder Cup. Oddíl čeká podzimní brigáda a v březnu 2018 zhodnocení činnosti za rok 2017…

Pár vzpomínek …

Po sametové revoluci v listopadu 1989 se v průběhu roku 1990 v republice obnovovaly spolky a podobná uskupení. Obnovena byla také Česká obec sokolská, její župy a postupně i jednoty. V Říčanech se o obnovu zasloužili M. Pangrác – jmenovaný starosta a Vladimír Černohorský – jmenovaný náčelník přípravného výboru spolu s dalšími spolupracovníky (pan Otradovec, sokolka, profesorka L. Tréglová a profesor K.V. Burian). K této skupině se zakrátko přidala skupina sokolských žen a dětí z Radošovic pod vedením P. Kubeše. Oddíl tenisu nezávisle na zmíněné přípravné skupině také usiloval o obnovu sokolské jednoty oprávněným tvrzením, že nikdy nebyla od roku 1931 v oddíle přerušena sokolská kontinuita. Členská schůze tenisu proto zvolila i zde přípravný výbor LTC Říčany I. v tomto složení: starosta F. Křížek, náčelník S. Tůma, náčelnice J. Tůmová, pokladník J. Kohout (zápis v archivu oddílu). Jednáním pověření členové F. Křížek a J. Tůmová získali pro oddíl řádnou registraci u MV ČR dne 19. 10. 1990 a rovněž v ústředí ČOS v Tyršově domě.

Ruku v ruce s obnovou se vracely i majetky. Také v Říčanech byl na základě Dohody z 31. 10. 1990 dojednán – cituji z originálu Dohody – (…) přechod Tělocvičné jednoty do Československé obce sokolské a jednáno i (…) o majetkoprávním vypořádání s ČSTV. Dohoda byla uzavřena mezi Jednotou Sokol LTC Říčany I., zastoupenou Ing. F. Křížkem a J. Tůmovou a (tehdejší) TJ Sokol Říčany /ČSTV/ zastoupenou JUDr. P. Palivcem. (…).

Události nabraly rychlý spád. Po intervenci ČOS, aby se sokolstvo v Říčanech netříštilo, se obě přípravné skupiny + skupina z Radošovic dne 7.11.1990 dohodly na sjednocení. Tak se nově ustanovila na Valné hromadě dne 19. 1. 1991 Tělocvičná jednota Sokol Říčany a Radošovice. Veškeré dokumenty zde zmiňované jsou uloženy v archivu oddílu tenisu i archivu jednoty.

O tom, jak vznikl v roce 1862 v našich zemích SOKOL, jak se zrodila v roce 1896 jednota v Říčanech a v roce 1932 i v samostatných Radošovicích, také pojednání o župě Barákově, o obnově Sokola Říčany po roce 1989 a o životě jednoty do roku 2012 – to vše se lze dočíst a uvidět na desítkách fotografií v almanachu sepsaném J. Tůmovou na podnět a za technické spolupráce (sazba) pana Vladimíra Valenty. Almanach vydala jednota pod názvem „Po stopách Sokola, aneb Dlouhá cesta se zastavením v Říčanech“.

Slavnostního křtu almanachu v roce 2012 se zúčastnila řada hostů, členů jednoty i členů tenisového oddílu. Velkými částkami přispěli k jeho vydání kromě Emilie Valentové, Milana Holinky a Jany Slámové – členů výboru jednoty – i členové oddílu tenisu Jaroslava a Jan Jakubcovi, Jitka Okrouhlická a J. a S. Tůmovi.

Informace od pamětníků a z dostupných listinných materiálů v archivu Sokola, památníků Sokola Říčany z roku 1936 a 1996, z almanachu sokolské jednoty z roku 2012 a z Kroniky obce Říčany shromáždila a zpracovala do této podoby Jaroslava Tůmová, srpen – listopad 2017.

Nazdar!